Média
K+
Z interpretace všech uvedených sonát (…) vyzařoval neutuchající optimismus, muzikantský živel, plejáda artikulačních možností, samozřejmá preciznost čtení notového textu, bohatá invence poučeného zdobení textu, důmyslná práce s časem ve volných větách sonát, práce s širokou dynamikou i bezprostřední komunikace s hráčskými partnery Michaely Koudelkové.
Kdybych měl jmenovat místa, která byla interpretována s neuvěřitelnou invencí, seznam by byl dlouhý. Zaujala mne třeba hned v první Händelově sonátě obsažená agogika čtvrté věty Allegro zahraná v perfektní souhře. Také fugato v Corelliho Allegru čtvrté sonáty bylo nacvičeno dokonale. Flétnistka třeba nádherně zdobila svůj part v první větě Händelovy často hrané houslové sonáty F dur. I ve čtvrté, rychlé větě Allegru stačila Koudelková svůj part také ještě zdobit…
Vrcholem pro mne byla interpretace na závěr zařazené sonáty La Folia. Sopránová flétna v rukou Koudelkové doslova svítila. Volba temp variací byla dotažena do obou možných extrémů, ale přesto interpretace ani v příjemném dozvuku barokního sálu neztratila svoji srozumitelnost. V pomalé čtrnácté variaci použila Koudelková zajímavý efekt, kdy pomalu střídala dva hmaty možné pro hru jednoho tónu. Její práce s dechem ve staccatové variaci byla neuvěřitelná. Vrchol tohoto díla v závěru měl skvělý tah.
Petr Novák, 2023
OPERA+
„Druhou skladbou bylo Concerto in d moll, BWV1059 Johanna Sebastiana Bacha. Bylo to excelentní vystoupení sólistky Michaely Koudelkové na sopránovou zobcovou flétnu. Při poslechu technicky bravurních pasáží, kdy naprosto přesně intonovala a zvládala i měkkou legátovou linku, posluchač nevycházel z údivu. A není divu, že umělkyně vyhrála v Tel Avivu světovou soutěž a byla suverénní mistryní světa. V Bachově skladbě své umění předvedla naplno.“
Karla Hofmannová, 2020
KLASIKAPLUS
„Odpolední koncert ovládla půvabná dvojice dam Michaela Koudelková (flétna) a Monika Knoblochová (cembalo). V jejich podání posluchači vyslechli transkripce i originální skladby německých a italských mistrů vrcholného baroka. Strhující virtuozita Michaely Koudelkové na sebe nenechala dlouho čekat. Není u nás mnoho umělců, kteří dokáží něco podobného s takovou samozřejmostí, nadhledem a precizností. Můj obdiv k této skvělé flétnistce, která během koncertu představila několik typů barokních fléten, ještě vzrostl, když jsem zjistil, že si o den dřív zlomila nohu, a přesto koncert bez mrknutí oka odehrála vestoje. Duo Koudelková-Knoblochová disponovalo skvělou souhrou a stylově bezvadnou interpretací, která může být označena jako vzorová.“
Milan Bátor, 2020
OPERA+
„V orchestru měla výjimečné postavení zobcová flétna, která zvládala vedoucí sopránový hlas a současně působila i jako sólový nástroj. Na sopránovou variantu hrála obdivuhodně Michaela Koudelková, která své umění měla možnost předvést v Sonatě G dur Nicolase Chédevilla, francouzského skladatele 18. století. Čtyřvětá sonáta je ideální pro předvedení kvalit hráče. Skladba je jen pro zobcovou flétnu, violoncello a varhany a je tedy pro posluchače velmi přehledná. V pomalých větách (Largo a Pastorale ad libitum) má hráč možnost předvést své umění kantilény a legata a hudebního výrazu, zatím co druhá věta Allegro ma non presto a zejména poslední věta Allegro je přehlídka technických nástrah pro hráče, který musí uhlídat jak intonaci a dech, tak technickou brilanci. Michaela Koudelková prokázala, že je excelentní hráčkou na barokní flétnu a že je rovněž vynikající hudebnice. Nakonec je již nositelkou mnoha cen ze zahraničních soutěží (např.Velká Británie, Izrael, USA, Utrecht…) a je ostříleným matadorem, i když je stále ještě studentkou JAMU.“
Karla Hofmannová, 2019
Brno – město hudby
„Ve stabilně energií a profesionálností nabitých výkonech pozitivně vyčnívaly sopranistka Pavla Radostová a flétnistka Michaela Koudelková, která upoutala především ve flétnové Sonátě G dur Nicolase Chédevilla umístěné vprostřed dvou programových polovin. Důstojnými spoluhráči byli virtuózní flétně Marek Čermák (varhanní pozitiv) a Dalibor Pimek (violoncello). Hráči uchopili vtipem prostoupenou skladbu svérázně a jí vtělený charakter několikanásobně, přesto citlivě, umocnili. Vtip začlenili i do druhé věty Allegro ma non presto, která navzdory předepsanému tempovému označení dosáhla v tempu snad na samý okraj hratelnosti. Suverénní virtuozita Michaely Koudelkové neztrácela zřetel z výrazu a potřebného vcítění a celý večer jako by se na krátkou chvíli stal pouze recitálem flétnistky. „
Eva Křižková, 2019
Brno – město hudby
“ Výraznějšího flétnového partu se Michaela Koudelková ujala s přesností a lehkostí … Po přestávce se představila sama flétnistka v sólové skladbě Voci, Voci Willema Wandera van Nieuwkerka. Již od prvních tónů zůstával rozum stát nad tím, co lze z tohoto jednoduchého nástroje dostat. Zobcová flétna přitom mnohým nejspíše splývá jen s prvním nástrojem, na který v dětství hráli. Ve virtuózní fantazii v neutuchajícím tempu však nebylo slyšet jediné zaváhání či nejistotu, vynikla především fascinující hra v extrémních polohách a rovněž hra prokládaná hlasovými vstupy, které se následně rozšířily až do legatového zpěvu skrz útroby flétny. To na flétnistku zároveň kladlo také pěvecké a intonační nároky, které jí však nečinily potíže, stejně jako hbité přechody mezi hrou a hlasovým projevem. … Složení suity z tempově kontrastních tanců po vzoru suity barokní umožnilo flétnistce „oddechnout si“ v klidných částech rámující ty svižné. V těchto nároky na hru vystoupaly do extrémů, kterými se však zkušená sólistka nenechala rozhodit a její výkon umocnila navíc hra zpaměti. S živelnou podporou orchestru zakončila večer sedmá část Tarantella, umocněná sehraným accelerandem, která byla pro velký aplaus publika ve stejných kvalitách provedena znovu.“
Dominika Volfová, 2019
HARMONIE (listopad/ 2014)
„První tři festivalové koncerty se konaly v krásném hlavním sále holešovského zámku, pro závěrečné nedělní matiné (21. 9.) zvolili pořadatelé zámeckou salu terrenu. Sólistkou byla Michaela Koudelková, mladičká hráčka na zobcové flétny. V řadě skladeb ji doprovázel Karel Košárek, jenž si také zahrál dvě sólová čísla: Scarlattiho Sonátu D dur K 29 a suitu Můj máj, op. 20 V. Nováka. Scarlatti měl v jeho podání potřebnou jiskru i brilanci, Novák vyzněl nejen v krásných barvách, ale také neobyčejně emotivně. Hlavní slovo však na tomto koncertu patřilo Michaele Koudelkové, která svůj program sestavila jako neuvěřitelně pestrou mozaiku, v níž předvedla hru na všechny „běžné“ druhy zobcových fléten v žánrově různorodé směsici od salonních variací přes lidové písně až po zvukové rafinovanosti hudby 20. století (fascinujícím způsobem zahraná suita Big Baboon od P. Leenhoutse, v níž autor uplatňuje stylizované „zvuky džungle“) a teritoriálně „provedla“ posluchače během koncertu Rakouskem, Dánskem, Holandskem, Anglií a Maďarskem. Skromná a sympaticky působící umělkyně ovládá zobcové flétny s překvapivou suverenitou, její technika je úžasná a se zvukem svých nástrojů doslova čaruje. Připočteme-li k tomu všemu ještě přirozenou muzikálnost a mladistvý zápal, pak není divu, že Michaela Koudelková obecenstvo skutečně nadchla. Její vystoupení bylo nejen efektní festivalovou tečkou, ale – v duchu barokních zámeckých slavností – přímo zářivým ohňostrojem.“
Věroslav Němec – Musica Holešov 2014
Zpravodaj Bystřice pod Hostýnem
„V úvodu večera zazněla vystoupení vítězů interní soutěže účastníků kurzů. Jako první se představila hvězda loňského koncertu Michaela Koudelková, která tentokráte přednesla Telemannovu Suitu a moll pro zobcovou flétnu. Nebylo divu, že letos získala první cenu; její hra je udivující, lehká, samozřejmá, ale má také duši a barokní vznešenost. Michaela si svou skromností, uměním a krásou získala obdiv a uznání všech posluchačů.“
Karla Hofmannová, 2010